roman kalous

Vyrazili jsme s Bohdankou do Klatov. Jasně, není to jako jet do Sihanoukville, to ne. Ale i k tomu se určitě dopracujeme.

Protože ještě nemám odhad, jak dlouho to z Dukelské na nádraží trvá, radši jsme šli o něco dřív. Ještě bylo tma a slušně chumelilo.

Vlakem jsem sám nejel asi tisíc let. V Domažlicích na nádraží šlo všechno hladce. Věděli, kde jsou Klatovy, nevadil jim pes (Dorka dostala celodenní přepravní jízdenku) a ze dvou vlaků na koleji nadepsané “Klatovy, 7:48″ mi snadno ten správný poradil zaměstnanec ČD: “Ten vlevo, s vočima dopředu!”. Bohdanka zvolila druhý vagón. Seděli jsme v něm pak celou cestu sami.

Bohdanka sama vyfotila, jak to ve vlaku vypadá.

Kolem osmé se rozednívalo do standardního zataženého dne, takže ze tmy se udělala taková polotma. A trochu chumelilo. Výhled z okna byl super, takže jsme viděli Spáňov, Kdyni a Hlubokou.

V Klatovech byla chumelenice, teplota něco kolem nuly a dost silný vítr. Bohdanka parádně chodila sama. Došli jsme z nádraží na náměstí, prošli obchody, koukli na rukavice, čepice a mikiny.

Zjistili jsme, že Cibulkův kalendář pro pamětníky nelze sehnat ani na stáncích, ani na poště, nikde. Nezbude, než to nakoupit v e-shopu ČT…

Pak jsme šli – konečně – na kafe & oběd. Dali jsme si postupně horkou čokoládu, kuřecí polévku a svíčkovou / špagety. Velmi rychle jsem zjistil, že jsem si měl objednat dětskou porci, stejně jako Bohdanka :)

A pak hurá zpátky do Domažlic. Tentokrát jsme jeli prvním vozem, bylo tam s námi víc lidí a z nás dvou se chtělo spát jenom mě. V Domažlicích nebylo po ráno napadaném sněhu ani památky…

No jo, tak už jsem zase dlouho nic neukázal. Taky jsem dlouho nic nevyfotil. Mám foťák v ruce tak jednou za měsíc.

Ale byli jsme s Bohdanou v Caparticích den před silvestrem. A počasí bylo pohádkový. Sníh, po moc dlouhý době luxusní nadílka skvělého prašanu, a i sluníčko. Takže jsem mezi vozením sáněk, vysvětlováním, proč je sníh studenej a kde je vítr a co dělají lidi na lyžích, a házením míčku uřvanýmu psovi našel miničas na blejsknutí té nádhery.

A kromě panorámat mám jeden hezkej snímek “divoký fauny”.

Budu moc rád, když mi napíšete, jestli se Vám takhle Capartice líbí. Ale nechci slyšet žádný “nemáš nějakej bordel ve foťáku?” ! Mám, vím o tom a nějak to nechci řešit :)

Jo, celý jsme to samozřejmě absolvovali s Bohdankou.

Once again, we visited čerchov. This time we were there the whole family, Lucka, me and Bohdana. This Sunday an ‘outdoor’ mass was celebrated there, in Czech and German at once.

The weather was excellent all day. Bohdana was a bit nervous sitting in the pram all the way up. On the top then she enjoyed rambling around which nowadays is her most favourite activity. We managed also to attend the mass partly.

I got the camera with me as well but the occasions to take some snaps were rare. Not because of situations themselves, rather because I needed to take care of Bohdana. Sill, when waiting for two beers, I made it to shot the two additional shots of the two towers.

v neděli ráno jsme s Pavlem vyrazili na focení inverze na čerchov. už v sobotu jsme viděli, že žádná inverze nebude, ale byli jsme zvědavý, jaký počasí bude a jestli nebude fotogenický.

děsný děsný vstávání. ale procházka potom výborná. nahoře, přímo u rozhledny, byl dost silnej vítr, takže jsme měli zkřehlý ruce.

Dora se přímo během focení nudila tak, jako vždycky. a protože tam byl vítr a zima, tak dělala, že je jí zima, a třásla se a klepala a pískala a citově vydírala.

celkově paráda. příště už ale musíme trefit tu inverzi.

vyzkoušel jsem po dlouhý době COKIN filtry, ND a gradual grey. s výsledkama jsem dost spokojenej. místy je moc citelnej ten gradual. a některý fotky jdou po zpracování trochu do fialova, i když v reálu po teplých barvách ani stopy. wtf?!

a tohle už jsou standardní televizní obrazovky z cesty dolů…