roman kalous

Dneska ráno jsem poslouchal ČRo3 Vltavu. A tam se bavili v pořadu Mozaika moderátor a hudební kritička. O hudebních akcích teď v nejbližších dnech, kdo přijede a co bude hrát a kde. A taky o tom, že VŠUP má teď novou znělku pro promoční procedury, která velmi hezky kombinuje moderní zvuk a moderní i tradiční kompozici. Spíš inspirující, než zajímavý.

V závěru ovšem sklouzli k pro mě mnohem zajímavější poznámce. Otázka moderátora zněla (zhruba):”Zda a proč se soudobá hudba obrací formou a například i místem produkce k ošklivosti?”. Vystupuje se v čističkách, továrnách, zrezivělých, zaprášených, zašmírovaných a zašedlých místech, hrají se zde komplikované skladby na hranici disonance. Hudební kritička vlastně potvrdila tuhle myšlenku nedávnou diskusí s nějakým Čechoameričanem — hudebním skladatelem, který nejradši koncerty v Ostravě s tím, že “tam přijedeš a tam nic není. Je to tam pustý a prázdný. Třeba v Praze už to všechno je, budovy, lidi jsou už nabitý!”

Shodou okolností čtu “Snuff” od Chucka Palahniuka (Klub rváčů, Zalknutí,…). A to je dost konkrétní ukázka, že nějaký hodnotný, byť komplikovaný, sdělení může najít velmi extrémní podobu. Asi víc rozdrcený a pozasunovaný v celým textu. Jasné, replikovatelné formy s nádechem patosu jsou pryč.

Ne až takovou shodou okolností čtu Zamrzlou evoluci od Jaroslava Flégra. Dělám to proto, abych se po letech modelování genetického algoritmu pro matematické optimalizace dozvěděl, jak to vlastně ještě lícuje s tou “evoluční realitou”. A v této knize se dozvídám, že je čím dál tím více jasné, že evoluční hra až tak úplně nesleduje fenotypy, nás, produkty života na Zemi, nýbrž že soupeření a funkce přežití se aplikuje nejspíš na úrovni genů, součástí našich kódů. Sobecké geny, které se snaží v rámci svého boje přežít, vůbec netuší, co se odehrává ve fenotypovém “makrosvětě”. A v obou úrovních asi existuje něco, co bychom vnímali jako krásné, hodnotné a zajímavé.

Krása našeho světa je ta ucelená, polokýčovitá, explicitní. Stromy, nebe, moře, da Vinci, Shakespeare, Mozart. A pak taky ta postmoderní, pokroucená, roztrhaná na pidlofrčičky. Geny, algebraické reprezentace, urychlovače, David Černý, Jáchym Topol, Michael Nyman, Yann Tiersen.

A asi to chce krásu vidět a hledat, protože ani jednu tuhle krásu nám nikdo do čumáků cpát nebude.

I went through folder with a bit outdated photographs.

The portfolio is on hopefully standard page.

I am especially happy I found the shots from “close things” series, as well as “city lights”. The lights, they were shot by my first camera, canon powershot. I simply placed the camera on the ground and snapped a few shots. Then, I remember the whole night I spent with the gimp manipulations.

Then the close things collection. The initial motivation was to identify and illustrate the ordinary things that surround us and also that provide us with comfort/pleasure/interests.

I snapped books, mobile phone, my clarinette, Lucka’s dog, as I remember. I picked the b/w outfit that allowed for higher contrast range applied without “colour” distortion.

after nearly three months, another MOV-to-FLV convert appears. I tried to re-use the commands I listed in previous post on video conversion.
I discovered that the -acodec option did not work and I had to update it. Then, I also added the bitrate option which enhances the quality of the final output.

The current version is as follows.

mencoder -of avi -o output.temp.avi -srate 8000 -ovc lavc -lavcopts vcodec=mpeg4:mbd=2:mv0:trell:v4mv:cbp:last_pred=3:predia=2:dia=2:vmax_b_frames=2:vb_strategy=1:precmp=2:cmp=2:subcmp=2:preme=2:qns=2:vbitrate=2000 -oac mp3lame
ffmpeg -i output.temp.avi -vcodec flv -s 400x320 -b 2000k -acodec mp3 -r 24 -y -ac 1 -ar 22050


after a 4 hours of struggling I managed to put videos into wordpress posts.

seen at Lucka’s pages. of course, the videos concern Bohdana. the first one sketches Bohdana’s first non-breast-feeding experience, the second is just a short clip of Bohdana’s ordinary afternoons games (means buzzing on the floor cracking everything around…)

now, how I made all the things do.

1. find and install the flowplayer plugin. found here
2. install the flowplayer plugin according to its instructions
3. whenever you need a video, just put a ”
   
   
   

   )” string

that’s simply it. now how to get the right video format so that the video is visible after loading the page.

here the 4 hours came of trial-error experiments. after these 4 hours I more or less by accident came across the magic commands. here we are. I hope this will be helpful.

I converted MOV files from panasonic LSXXX.note the double call of a mencoder and then a

mencoder -oac mp3lame -ovc lavc -lavcopts vcodec=mpeg4:mbd=2:trell -of avi
<file.mov> -o output.temp.avi -srate 8000

ffmpeg -i output.temp.avi -vcodec flv -s 412x240 -acodec libmp3lame -r 24
-y -ac 1 -ar 22050 <file.flv>

this way encoded, the <file.flv> should be visible in the web-page in a flowplayer window.

further improvements will be reported.

v neděli ráno jsme s Pavlem vyrazili na focení inverze na čerchov. už v sobotu jsme viděli, že žádná inverze nebude, ale byli jsme zvědavý, jaký počasí bude a jestli nebude fotogenický.

děsný děsný vstávání. ale procházka potom výborná. nahoře, přímo u rozhledny, byl dost silnej vítr, takže jsme měli zkřehlý ruce.

Dora se přímo během focení nudila tak, jako vždycky. a protože tam byl vítr a zima, tak dělala, že je jí zima, a třásla se a klepala a pískala a citově vydírala.

celkově paráda. příště už ale musíme trefit tu inverzi.

vyzkoušel jsem po dlouhý době COKIN filtry, ND a gradual grey. s výsledkama jsem dost spokojenej. místy je moc citelnej ten gradual. a některý fotky jdou po zpracování trochu do fialova, i když v reálu po teplých barvách ani stopy. wtf?!

a tohle už jsou standardní televizní obrazovky z cesty dolů…

shortly

we have a pour feliciter here.

Well, not actually a 5 minutes install, but still acceptable 60 (including theme tests and “about” page design).

Let us now see, how it will work in the near future.